CO NA SRDCI, TO NA BLOGU...
Ještě stále plná dojmů, pocitů a prožitků z mého 14-denního pobytu na havajském ostrově Kaua’i usedám na letišti v Los Angeles k počítači. Ráda bych se totiž s vámi podělila o několik zásadních vhledů, které si v sobě odtamtud odnáším. Když jsem společně se skupinou dalších báječných žen dorazila na Kaua’i, zahájily jsme náš pobyt obřadem. Představily jsme se při něm ostrovu, spojily se s ním...
Venku je celý týden nádherně. Chtělo se mi být v přírodě, na čerstvém vzduchu, mezi stromy a zpívajícími ptáky. Během své asi 10-kilometrové procházky jsem potkala jen 6 lidí. Tři muže, respektive tři mladé asi 18-leté „skoro-muže“ a tři ženy. Když mě na kolech míjeli chlapci, slyšela jsem je už zdálky. Hlasitě se spolu bavili a nebylo možné je neposlouchat. Témata...
Každý z nás je v určité rovině lídrem. V první řadě bychom měli být lídry sami sobě. Znát sebe sama, dokázat pracovat se svými vnitřními zdroji, vědět, kam směřujeme a jaké kvality a hodnoty nás na naší cestě provázejí. Teprve když zvládáme být lídry sami sobě, můžeme být dobrými lídry i ostatním. A nehraje žádnou roli, jestli vedeme nějaký tým, poskytujeme podporu...
S manželem chodíváme od školy, kam vozíme každé ráno děti, domů zpravidla pěšky. Ranní 20-minutová procházka na čerstvém vzduchu udělá tělu dobře a je příjemným startem pracovního dne. Následná procházka zpět do města na oběd a pro auto (a někdy rovnou i pro děti) je pak další příležitostí alespoň k nějakému pohybu a povzbuzení chuti k jídlu. Cestou často potkáváme obyvatele nedalekého pečovatelského domu...
Smrt je součást lidského života, které se v našich myšlenkách spíše vyhýbáme a často se jí bojíme. Když se v našem životě objeví v podobě odchodu někoho blízkého, bytostně si přejeme, aby vůbec neexistovala. Přijímám smrt jako nedílnou součást naší životní cesty s vědomím, že vše má svůj začátek i konec. Přesto jsem se před nedávnem na smrt začala dívat jinýma očima....
Nikdy jsem si nemyslela, že by šok mohl být v čemkoliv pozitivní. Jednoho dne jsem se ve svém životě zastavila, ohlédla zpět a zamyslela se nad tím, co mě přivedlo až tam, kde dnes jsem. A překvapilo mě, že to byly právě šoky, které mě přivedly k mému úspěšnému podnikání. První kulturní šok – studium v USA Když mi bylo...
Kreativita je alfou a omegou lidského života. Žijeme, abychom tvořili a tvoříme, abychom žili. Kreativita je důvodem, proč jsme tady… Jedna z mnoha definic zní: Kreativita je spojování dvou dříve nesouvisejících věcí (předmětů nebo myšlenek) za účelem vytvoření něčeho nového. Naplnění této definice v praxi může vypadat například tak, že vemete mrkev, náhubek ze saxofonu a uděláte z nich klarinet. Zní to...
Minulý pátek jsem oslavila své 37. narozeniny. V 6 hodin ráno mě probudil veselý zpěv mých dětí a manžela. S přemáháním jsem se vysoukala z postele a přikrytá peřinou vyšla na chodbu. Všichni tři seděli s úsměvem na tváři na schodech, zpívali a pod nimi se ozdobená obrovskou červenou mašlí blýskala koloběžka s košíkem, ve kterém byly uložené další dárky. Rozzářila jsem se jako malé dítě....
Přelom roku a měsíc leden jsou pro většinu lidí přirozeným časem rekapitulace a plánů. Díváme se zpět na uplynulý rok, hodnotíme, co se nám v něm povedlo a co bychom naopak mohli v tom novém roce udělat jinak a lépe. Plánujeme a dáváme si předsevzetí. I já se v tomto období věnuji bilancování a plánování. A závěr? Minulý rok byl po všech stránkách tím doposud nejlepším a nejúspěšnějším...
V životě se mi potvrdila tři pravidla, která fungují u všech bez rozdílu stejně: Kam směřujeme naši pozornost, to roste a sílí. Co bereme jako samozřejmost, zpravidla v našem životě přestane fungovat nebo zcela vymizí. Nerovnováha je příčinou většiny našich problémů, ne-li všech. Pokud tedy chceme být v životě šťastní a spokojení, postačí dávat pozornost správným směrem, nebrat zásadní věci...
